7) Wichtelhütte

(4 km v jednom směru, převýšení 550 m)

Tato procházka se od ostatních v této kapitole trochu odlišuje a svojí náročností by spíše spadala do následující kapitoly Snadné horské túry. Malé děti bude možná trochu nudit, protože jde o souvislý výstup po lesní cestě stále do kopce. Naopak ji díky mírnému sklonu a snadnému terénu mohu doporučit všem starším horalům, kteří nechtějí žádnou kamzičí stezku po kamenech, a rodičům, kteří chtějí vyrazit s kočárkem na trochu delší (půldenní) výlet. Je vhodná i pro sportovce, kteří si chtějí po pohodovém programu s rodinou večer někam kondičně vyběhnout či vyjet na horském kole. Rychlým krokem jste nahoře za hodinu.

Wichtelhütte je vlastně dřevěný bufet, který je v období lyžařské sezóny otevřený v nejvyšším bodě lyžařského střediska Hohentauern. Je odsud krásný výhled na protější nejvyšší vrcholy Rottenmannských Taur, naši domácí horu Triebenstein, Wahrschenek ve skupině Totes Gebirge, Haller Mauern a skalnaté štíty Ennstálských Alp.

Od chalupy pokračujte podél hlavní silnice západním směrem až na konec vesnice a po zhruba 400 metrech odbočte vlevo na cestu do kopce, kde je Wichtelhütte spolu s vrcholem Geierkogel označená na žluté ceduli rozcestníku (shodné s procházkou č. 4). Po této cestě pokračujte stále vzhůru až velkým obloukem dojdete k horní stanici vleku z Hohentauern. Cesta se dále kroutí v serpentýnách stále vzhůru, občas kříží sjezdovky a vám se budou otevírat stále lepší výhledy na okolní hory. Kousek pod Wichtelhütte cesta vyjde na sjezdovku, po které už krátce vyjdete k chatě. Na terase chaty si můžete udělat zasloužený piknik a užít si daleké výhledy.